V sobotu 14. května 2011 se konal v Salesiánském středisku mládeže v Pardubicích 11. ročník celorepublikového setkání s názvem FESTIVAL, na jehož organizaci spolupracovalo již potřetí Salesiánské hnutí mládeže se Sdružením salesiánů spolupracovníků.

Ačkoli je Festival setkáním především Salesiánské rodiny, je samozřejmě otevřený také pro všechny, komu je salesiánské prostředí blízké, nebo by ho chtěl poznat. Festival tak nabízí prostor nejen k setkání, ale také k prezentaci jednotlivých klubů SHM a místních společenství ASC a rok od roku se stává pestřejší přehlídkou činností, kterým se po celý rok věnují. A že bylo v programu opravdu z čeho vybírat ;-)

Program byl slavnostně zahájen v 10 hod. mší svatou, kterou sloužil provinciál salesiánů P. Petr Vaculík, SDB a koncelebrovali místní kněží. O hudební doprovod se postarala známá kapela Oboroh.

Jakmile skončila mše svatá, čekala na všechny účastníky ještě jedna posila v podobě výborného vepřového guláše. A po duchovním i tělesném občerstvení se už všichni směle vrhli do aktivit, které letos nabízel opravdu bohatý program. Během celého odpoledne totiž běžely souběžně workshopy, divadelní představení, koncerty, sportovní činnosti a další nabídky pro děti, mládež i dospělé.

Malí i velcí šikulové si mohli pod laskavým a trpělivým vedením vyrobit něco na památku či druhému pro radost v těchto sedmi workshopech: malování na kamínky, origami, vyrábění dřevěných hraček, drátkování, malování sádrových odlitků, výroba ozdobných kolíčků a „Jeden koník pro misie, druhý koník pro tebe“. Tento poslední jmenovaný workshop s tajuplným názvem byl zaměřen také na podporu dobrovolníků, především na misiích v Bulharsku. Děti si mohly vybrat dvě dřevěná zvířátka - jedno zvířátko si na místě namalovaly na památku a druhé věnovaly dětem v Bulharsku, kde si ho ony samy namalují. Nabídku workshopů ještě doplňovalo oblíbené malování dětských obličejů na karneval na dvou stanovištích.

Velkému zájmu účinkujících i diváků se již každoročně těší divadelní představení. SHM Klub Plzeň si připravil pohádku „O Sněhurce a 7 trpaslících“, Klub Krucemburk přijel s vlastní verzí pohádky „O líném Honzovi“, Klub Karlín předvedl vyprávění s názvem „Sněhurka a kuchtíci“ a Klub Hlinsko zakončil divadelní vystoupení se „Ztraceným příběhem“.

Letošní rok byly do programu poprvé zařazeny tři koncerty. Na pódiu se tak postupně vystřídaly skupiny Saxer a Magic moment. Kapela Oboroh měla koncert v kapli.

V programu má své pevné místo také sportovní vyžití. Malé děti byly nadšeny z nafukovací skluzavky, ty starší zase z nafukovací horolezecké stěny. Obě atrakce nabízí ústředí SHM na zpestření salesiánských akcí. Velký zájem sklidila také pevná horolezecká stěna v tělocvičně. Stranou samozřejmě nezůstalo ani venkovní hřiště, na kterém se hrál fotbálek a volejbal.

Mohlo by se zdát, že je to z programu vše. Ale opak je pravdou. Jednotlivé kluby SHM a společenství ASC zajistily mnohem rozmanitější nabídku tradičních i nových aktivit. K dispozici byl např. prolézací pytel, házení na plechovky i na panáka, chůdy, twister, petang, skákací pytel, lukostřelba, vrh kopím, šerm, kalčo, bazének Čvachta pro lodičky a ponorku, autíčko na dálkové ovládání i skutečný traktůrek pro malé děti a nechyběla ani závodní formule, na které se projížděl Brněnský okruh F1. Nejmenší děti byly nadšeny z pískoviště a dětských prolézaček. Na místě byla také možnost zakoupit si trička s logem SHM.

Během dne si také na sebe našli krátký čas naši „šéfové“, členové Předsednictva SHM, Provinciální rady, zástupci klubů SHM a zástupci místních společenství ASC, aby se navzájem pozdravili a společně si přiťukli se skleničkou vína.

Díky podpoře křesťanských časopisů pro děti a mládež Nezbeda, IN! a Tarsicius si mohli všichni odnést nějaký ten výtisk domů na přečtení.

Programem provázel hlas Rádia Ruprecht, jehož moderátoři si letos (ostatně jako každý rok) připravili vtipnou soutěž. Každý mohl odhadnout, kolikrát se otočí čuník na grilu, než se odřízne první maso - bylo to 519 krát. A věřte nebo nevěřte, vítězný tip se minul pouze o jednu otáčku.

Celý den jsme měli nádherné počasí, a tak se obsluha u baru ani nezastavila a bravurně zaháněla velkou žízeň všech přítomných. Na mlsaly se opět usmívaly domácí buchtičky a nově i pohádkové palačinky, které sklidily obrovský úspěch. Zkrátka však nepřišli ani ti, co mají raději maso, protože na ně čekalo voňavé grilované prasátko.

Posledním bodem programu bylo slůvko na cestu, kterým nás vyprovodila Markéta Hanáková, FMA. Vybrala nádherný „Příběh o tužce“ z knihy „Jako řeka, jež plyne“ od autora Paulo Coelho. A aby nezůstalo pouze u slov, odnášel si ho každý se symbolickým dárkem – s pastelkou.

Na závěr je ještě třeba doplnit, že se Festival koná díky několika desítkám dobrovolníků, kteří se intenzivně věnují jak několikaměsíční přípravě, tak samotné organizaci na místě. A proto bychom chtěli jménem organizátorů srdečně poděkovat všem, kteří se do Festivalu 2011 jakkoli zapojili – nabídkou programu, zajištěním technického a provozního zázemí, přímou pomocí, nebo třeba i modlitbou. Všechny nás určitě potěšilo, že téměř 400 účastníků Festivalu odcházelo spokojených.

V příštím roce se těšíme na setkání s Vámi na dvanáctém FESTIVALU 2012, který se bude konat 12. května 2012.

Andrea, Martin, Šimon a Alžběta Pražanovi
Maruška, Honza a Daniel Zrzavých

Příběh o tužce

Chlapec se díval, jak babička píše dopis. Potom se zeptal: „Píšeš o něčem, co se přihodilo nám? A není to snad o mně?“ Babička přestala psát, usmála se a odpověděla vnukovi: „Máš pravdu, píšu o tobě. Ale nejdůležitější než slova je tužka, kterou píšu. Chtěla bych, aby ses jí podobal, až budeš velký.“ Chlapec se na tužku zvědavě podíval, ale neviděl nic zvláštního. „Je přece stejná jako všechny ostatní tužky, které jsem kdy viděl!“ Všecko záleží na tom, jak se na věci díváš. Tužka má pět vlastností, a když si je udržíš i ty, bude ti na světě vždycky dobře.

První vlastnost: můžeš dělat velké věci, ale nikdy nesmíš zapomenout, že existuje Ruka, jež řídí tvé kroky. Této ruce říkáme Bůh a On tě má vždycky vést podle své vůle.

Druhá vlastnost: čas od času musíme přestat psát a použít ořezávátko. To tužce trochu ubližuje, ale je pak ostřejší. Proto musíš občas snést nějakou bolest, jelikož z tebe učiní lepšího člověka.

Třetí vlastnost: tužka nám umožní, abychom vzali gumu a vymazali chybu. Uvědomit si, že opravit něco, co jsme udělali, nemusí být špatně, ale je to naopak důležité, abychom setrvali na správné cestě.

Čtvrtá vlastnost: na tužce není nejdůležitější dřevo nebo vnější tvar, nýbrž tuha, jež je uvnitř. Proto vždy dávej pozor na to, co se děje v tvém nitru.

A konečně pátá vlastnost: tužka vždy zanechává stopu. Stejně tak nic, co v životě uděláš, nezůstane bez následků, a proto si buď dobře vědom toho, co činíš.“