Setkání dětí, mládeže, jejich rodičů a všech příznivců. Jednotlivé kluby, které fungují v různých koutech republiky, zde předvádějí ukázky ze svých činností. Že je to přehlídka opravdu pestrá, jsem letos měla možnost se přesvědčit. Salesiánský festival jsem se svými dětmi navštívila letos poprvé.

        Po menším bloudění pardubickým předměstím jsme stanuli v areálu Salesiánského střediska mládeže. Je třeba přiznat, že zdejší velké travnaté hřiště, zahrada a četné klubovny skýtají ideální prostředí pro prakticky jakoukoli volnočasovou aktivitu. To vše doplňuje ještě vlastní kuchyně s jídelnou. A také kostel, ovšem. Právě do něj vedly zrána naše první kroky. Na zahájení slavnostního dne se zde konala mše svatá v doprovodu rockové kapely Michael. Rockeři hráli po svém, tedy velmi hlasitě a konzervativnější návštěvníci mohli mít s přijetím tohoto stylu potíže… Přesto bylo zřejmé, že i tito drsnější muzikanti pějí chválu našemu Pánu, a to byla zlatá nit, která pospojovala i zastánce jiných mešních forem. Mně se hudba kapely opravdu líbila.

         Po bohoslužbě se zvolna rozjel program na travnaté ploše i v budovách. Není ani možné vyjmenovávat všechny aktivity, protože jich bylo nepřeberně. Byly to sporty moderní i historické, množství výtvarných a tvořivých činností, přednášky Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny. Náš Klub Uhříněves-Kolovraty přispěl do přehlídky modelovacím těstem. U našeho stanoviště se tedy válelo, modelovalo a vykrajovalo. Do toho všeho se začala linout stále silnější vůně domácího guláše a grilovaného prasátka. Nechyběl výběr nápojů od „vlahého čaje“ přes limonády až po řízné pivo Rychtář. Nápojová obsluha se měla co otáčet…

          Trávník se hemžil pobíhajícími výskajícími dětmi, zatímco dospělí ve skupinkách živě debatovali. Přijelo také mobilní jeviště, na kterém se odehrálo několik pohádek či příběhů.

           Za zmínku stojí také vývoj počasí v den festivalu. Ráno, ještě v Praze, nás vzbudil neúprosný lijavec. Nebe zatažené tmavými mraky, jakož i rozhlasová předpověď nevěstily nic dobrého. Po celou cestu nám pořádně pršelo, ale po vjezdu do Pardubic začal déšť ustávat. V průběhu dopoledne se rozpustila oblačnost, utichl vítr. V poledne se objevilo slunce a lidé si začali odkládat bundy. K večeru se počasí změnilo v letní. I vyložili jsme si to jako přízeň Nebes a radovali jsme se velice.

           Nastal čas návratu a zhodnocení celého dne. Všichni jsme se shodli na tom, že pardubický Festival je prospěšná a příjemná akce, při níž mají příležitost k setkání „staří známí“ a mladší mohou přátelství navázat. Festival je obrovským zdrojem inspirace jak pro všechny organizace, které pracují s dětmi a mládeží, tak pro jednotlivce. Je to tip na báječný rodinný výlet. Doporučuji!

Jana Šimandlová

Fotogalerie ze mše sv.

Fotogalerie program