Co je duchovní život
1. Úvod do duchovního života
Děti Boží a jejich duchovní život
Nejslavnější chvíle v životě křesťana je chvíle křtu: je to nové zrození pro život Boží. Jsme děti Boží a Bůh je náš Otec.
Pramenem našeho dětství Božího je milost posvěcující. Bůh ve mně a já v něm. Člověk asi nikdy nepochopí toto podivuhodné spojení duše s Bohem. Boží láska a poznání jsou nejzákladnější vlastnosti Boží.
Křesťanský život tryská z nadpřirozené milosti, která z dětí „tohoto světa“ dělá děti Boží.
Co je to vlastně duchovní život?
Celý duchovní život (dle teologie a mystiky sv. Tomáše) nepovažuje za výsledek lidského úsilí, jako spíše za dar a rozvoj milosti v nás, pohled na sebe a do sebe má ustupovat spíše pohledu na Boha.
Učí nás zapomínat na sebe, vyjít ze sebe, vidět ne tak Boha v sobě jako sebe v Bohu. My se tak vrháme v náruč Boha, který nám nabízí svou pomoc. Odtud se rodí radost v duši, kterou nám svět nemůže dát.
Začátek věčného života je život v milosti. A s milostí jsou nám dány vlité ctnosti a dary Ducha Svatého. Vlité ctnosti uschopňují duši konat nadpřirozené skutky a učí ji odpovídat na každý Boží dotek, na každé volání Ducha Svatého.
Nesprávně pochopený duchovní život
Pokud bychom hledali v duchovním životě jen uspokojení svých přirozených citů, tužeb atd., upadali bychom do nezdravého sentimentalismu. Špatně pochopený duchovní život je i u toho, kdo si myslí, že stačí, když věří v Boha. Rovněž ten, kdo bude zachovávat jen to podstatné a ostatní považovat za zbytečné. I ti, kteří utíkají před obětí a námahou se mýlí. Vybírají si pohodlnou cestu, která nikam nevede. Duchovní život není jen pro ženy, kněze či řeholnice. Důležité je si uvědomit, že k Bohu vede mnoho cest a každý má jít po té své.
Správně pochopený duchovní život
Duchovní život spočívá v lásce. Proto čteme v listě Kor 13: Kdybych lásky neměl, nejsem nic…
Právě láska nejvíce přibližuje k Bohu, protože Bůh je láska. Láska není malicherná, má široké srdce, všude vidí zájmy a potřeby Boží, celý život je pod její vládou ve smyslu modlitby Páně: Přijď království tvé…
Láska je božská ctnost a má jiná měřítka než lidská opatrnost.
Toto krátké zamyšlení bych zakončila tím, co si myslím. Totiž podle mne jde v duchovním životě o toto: žít v každodenním životě pravdu v lásce. To znamená umět si pojmenovávat: kdo jsem, co opravdu prožívám, co mě trápí a co mě naplňuje radostí, prosit druhé o odpuštění a sám odpouštět… jen tak budeme zakoušet radost v duši. Vždyť sám Kristus řekl, že je Pravda a právě v Něm nacházíme život.